Kauzalita v sociálních inovacích – příklady dobré praxe

V závěrečném třetím díle o výzvě 82 se můžete blíže seznámit se dvěma projekty. Jsou od sebe sice tématicky hodně vzdálené, spojuje je ale to, že díky svým inovacím pomáhají měnit systém kolem sebe. Jeden projekt pracoval s vězni odsouzenými za násilný trestný čin, druhý pak s dětmi s autismem. Zjistěte v následujícím článku, jak se dá dělat systémová změna pomocí evidence a dobré evaluace, jak je důležitá advokační práce a jak k systémovým změnám vedou vždy trochu jiné cesty.

Nezapomeňte si také přečíst první dva díly série, v prvním se dozvíte více o výzvě a její evaluaci a ve druhém se dočtete naše zkušenosti z kontrafaktuálních evaluací. K výzvě 82 si můžete poslechnout i Ministerského jednorožce:

Aplikace Good-lives modelu

v českém vězeňství

O čem projekt byl:

Projekt ověřoval účinnost terapeutického programu Good-lives model (GLM) v českém vězeňství. Tento program je určen pro vězně odsouzené za násilnou trestnou činnost a jeho testování v českých podmínkách probíhalo v šesti věznicích (Vinařice, Kynšperk., Kuřim, Pardubice, Jiřice a Stráž). Projekt realizovala organizace Volonté a probíhal ve spolupráci s hlavním psychologem Generálního ředitelství vězeňské služby (GŘ VS) a vězeňskou službou německého Braniborska,odkud se GLM převzalo. 

GLM klade důraz hlavně na dlouhodobou terapeutickou práci s odsouzenými za násilné trestné činy. Zejména pak na uvědomění si svého kriminálního a mnohdy impulsivního chování, hledání jiného způsobu při zvládání obtížných životních situací a hlubší práci na sobě samém. Tzv. „Model dobrého života“, jak je tento projekt rovněž nazýván, je vyvinut tak, aby zamezil agresivnímu jednání odsouzených a dalšímu páchání trestné činnosti.

O GLM a jeho zavádění se můžete více dozvědět od hlavního psychologa GŘ VS: TERAPIE GLM POHLEDEM… vedoucího psychologa Vězeňské služby / Václav Jiřička (youtube.com)

Jaká byla evaluace projektu: 

Základem kvazi-experimentálního designu byla metoda rozdílů v rozdílech (Difference in differences) v kombinací Propensity score matching, porovnávala se tedy intervenční skupina (IS), která absolvovala terapii GLM s kontrolní skupinou (KS) bez GLM. V rámci každé z šesti věznic probíhaly tři běhy programu GLM, celkem bylo 17 terapeutických skupin. Celkem bylo na počátku projektu v IS 209 účastníků a v KS 234. Úplná data jsou dostupná pro 86 členů IS a 107 členů KS (u psychodiagnostického nástroje MMPI-2) a 119 členů IS a 164 členů KS (u psychodiagnostických nástrojů HCR-20 a PCL-R). Výběr do IS a KS proběhl částečně pomocí randomizace (7 skupin) v ostatních případech tak, jak to dovolily logistické podmínky jednotlivých věznic. Členové IS i KS měly stejné základní charakteristiky. 

Hlavní linka kvantitativního výzkumu byla samozřejmě doplněna kvalitativním, který zkoumal více do hloubky zjištěné výsledky a jejich kontext.

Více o nastavení evaluace zde:

TERAPIE GLM POHLEDEM… evaluátora / Vladimír Kváča (tvorba a realizace výzkumu GLM) – YouTube

Jaké jsou výsledky evaluace:

Evaluace statisticky prokázala několik kauzálních vztahů, respektive změn u účastníků programu. Důležitou změnou bylo snížení rizika násilného chování. U vězňů, kteří prošli GLM, nastaly změny v pohledu na svět a společnost, došlo k nárůstu důvěry k ostatním lidem, snížení například hostility a cynismu a celkově se změnilo dříve negativní vnímání okolního světa. Druhou oblastí, kde došlo ke kauzálním změnám, je vnímání sama sebe a svých předchozích činů a jejich důsledků.

Výzkum zjistil také jednu zajímavou skutečnost. Kromě toho, že GLM zlepšuje psychologický profil vězňů, samotný pobyt ve vězení v běžných podmínkách psychologický profil zhoršuje. Vězení tak má na vězně v při běžném výkonu negativní vliv na jejich osobnost.  

O dalších zjištěních evaluace s odstupem času se můžete dozvědět v tomto videu: TERAPIE GLM POHLEDEM… evaluátora / Vladimír Kváča (vyhodnocení výzkumu GLM) (youtube.com)

Jak se s výsledky pracovalo

Výzkum programu byl svým rozsahem a metodologií v českém vězeňství ojedinělý. Právě robustní výzkum a jasné výsledky pomohly v advokační práci hlavně vůči GŘ VS a jednotlivým věznicím v ČR. Data z projektu byla důležitá hlavně pro proces standardizace programu, jak se dočtete dále. 

Detaily o advokační činnosti projektu můžete slyšet ve 41. dílu Ministerského jednorožce:

Jaké jsou výsledky projektu:

Nejdůležitějším výsledkem projektu je tzv. standardizace programu GLM v českém vězeňství. To znamená, že nad programem má garanci Generální ředitelství vězeňské služby a jakákoliv věznice v ČR může tento program používat dle jasně daný standardů. Jde tedy o systémovou změnu v práci s vězni, kteří byli odsouzeni za násilný trestný čin.

Druhým úspěchem projektu bylo zřízení specializovaného oddělení pro program GLM ve věznici v Kuřimi. Je to tak první věznice, která má vyčleněný samostatný prostor, kde kde jsou pouze účastníci GLM. Vhodné prostředí pak zvyšuje výsledky programu.

.

Raná intervence u PAS

O čem projekt byl:

Centrum terapie autismu (CTA) poskytuje malým dětem (od 2 let) vykazujícím symptomy poruch autistického spektra (PAS) či jiných neurovývojových odchylek Ranou intervenci O.T.A. (Open therapy of autism), která může, právě díky nízkému věku dětí, symptomy PAS výrazně snížit, či je úplně odstranit. Cílem realizovaného projektu bylo ověřit účinnost této metody na skupině 50 dětí s vyšším skóre v diagnostickém testu M-CHAT-R, který je v 18 měsících věku prováděn u pediatrů. Test má snadno poukázat na některé zvláštnosti či odchylky od zdravého vývoje dítěte, které by mohly znamenat neurovývojovou poruchu či přímo PAS. U Rané intervence O.T.A. jde převážně o koučing rodičů, jak k dítěti přistupovat v přirozeném domácím prostředí. Tento aspekt činí metodu levnější a efektivnější oproti jiným, vyžadujícím časově náročnou a nákladnou práci terapeuta s dítětem. 

Více o metodě O.T.A. se můžete dozvědět v našem rozhovoru s autorkou metody Romanou Straussovou:

Jaká byla evaluace projektu: 

Projekt chtěl vědecky ověřit účinnost metody O.T.A. a získat důkazy o její funkčnosti. Evaluace se opírala o dva kvazi-experimentální přístupy, o srovnání pre-post intervenční skupiny (IS) a o srovnání IS a kontrolní skupiny (KS). Obě kvaziexperimentální metody se doplňovaly a poskytují validní výsledky účinnosti O.T.A. V IS i KS bylo 50 dětí (respektive rodin dětí), obě skupiny byly srovnatelné, základními charakteristikami pro srovnání byly věk, pohlaví a zejména výsledky screeningu poruchy autistického spektra (M-CHAT-R). 

U IS se měřila symptomatika poruchy autistického spektra před terapií O.T.A. a po terapii O.T.A., tedy cca po dvou letech. 

U srovnání s KS se využil screening M-CHAT-R, který se dělá u všech dětí v určitém věku a výsledky symptomatiky PAS u dětí IS po terapii O.T.A. a u dětí KS ve věku 3 – 5 let. Obě skupiny měly podobnou výchozí situaci, tedy výsledky M-CHAT-R. Zajímavostí designu je i to, že měření symptomatiky po terapii u IS, respektive u KS v určitém věku, bylo zaslepené, což znamená, že diagnostik nevěděl, jestli je dítě z IS nebo KS.

Původním plánem bylo provedení randomizovaného experimentu, který je pro oblast zdravotnictví typický, bohužel kvůli určitým podmínkám nešel provést. 

Jaké byly výsledky evaluace: 

Výsledky dvou kvazi-experimentálních srovnání naznačují střední až velkou velikost účinku metody na celkovou závažnost PAS, resp. její sociální aspekty. Výzkum došel ke statisticky signifikantnímu poklesu vážnosti symptomů o více jak 30% v oblasti sociálních aspektů. Tento efekt potvrzuje i srovnání s KS, kde jsou výsledky také signifikantní.

Zásadním zjištěním výzkumu je fakt, že u třetiny dětí (38%) došlo ke snížení závažnosti symptomatiky PAS (snížení v rámci kategorií autismus, porucha autistického spektra a není zařazeno ve spektru). V praxi to znamená, že došlo například ke snížení symptomatiky z autismu na poruchu autistického spektra a u jedenácti dětí došlo ke snížení z autismu na kategorii mimo poruchu autistického spektra. Tyto výsledky opět potvrzuje porovnání s KS, kdy je šance na zlepšení 3,6 vyšší pro děti z IS. Tyto výsledky ukazují, že metoda O.T.A. pomáhá odstraňovat příznaky autismu.

Výzkum neprokázal, že by se měnila účinnost metody v závislosti na osobě terapeuta. Metoda O.T.A. má tedy potenciál pro rozšíření do dalších zařízení poskytujících péči o děti s PAS a je možná její aplikace vyškolenými terapeuty.

Intervence také velmi pravděpodobně přispěla k well-beingu matek dětí z intervenční skupiny, částečně také díky možnosti umístit dítě do školky.

Jak se s výsledky pracovalo

Výsledky evaluace měly zásadní vliv na větší prosazení metody Rané intervence O.T.A. mezi odbornou veřejností, lékaři i rodiči. Odborná psychiatrická společnost Sekce dětské a dorostové psychiatrie upravila doporučené postupy léčby dětí s PAS o využití širší škály dostupných terapeutických metod, u malých dětí do 3 let pak zejména ranou intervenci O.T.A. Poptávka po metodě vzrostla mezi rodiči díky rostoucímu počtu doporučení přímo od pediatrů a také díky pozitivním ohlasům od dalších lékařů i psychologů. Výsledky evaluace byly prezentovány v zahraničí. 

Jaké byly výsledky projektu

Celý projekt a jeho výsledky jsou velmi silným argumentem pro rozšiřování Rané intervence O.T.A. v ČR. Cílem je zajistit dostupnost péče (místní i časovou) pro všechny děti, které ji potřebují. Otázkou zůstává způsob financování, protože se jedná o oblast na pomezí sociální a zdravotní péče. CTA aktuálně pracuje na šíření metody v rámci krajů, především do organizací, které poskytují sociální služby.

Zdroje:

Závěrečná evaluační zpráva projektu Aplikace Good-lives modelu v českém vězeňství – Materiály ke stažení – GLM | Good Lives Model

Průběžné evaluační zprávy 1 – 4  projektu Aplikace Good-lives modelu v českém vězeňství – Materiály ke stažení – GLM | Good Lives Model

Web projektu Good lives model: GLM | Good Lives Model – Vše o unikátním programu Good Lives Model

Závěrečná evaluační zpráva projektu Raná intervence u PAS – Závěrečná zpráva z evaluace projektu Ověření účinnosti Rané intervence O.T.A.® u dětí s pozitivním nálezem v testu M-CHAT (evaluuj.cz)

Obrázek:

Závěrečná konference projetu Aplikace Good-lives model – Výsledky evaluace projektu GLM a jeho standardizace ve věznicích (volonte.cz)

Sdílet:

DALŠÍ TÉMATA