ForSI – foresightové metody

Toto je druhý blog z třídílné série o foresightu a projektu ForSI, věnuje se foresightovým metodám, které jsme použili pro hledání tzv. sociálních časovaných bomb v projektu ForSI. V prvním díle naleznete základní informace o projektu ForSI a foresightu, třetí díl se bude věnovat praktickému využití výstupů ForSI.

Jak se dostat k sociálním

časovaným bombám?

Při výběru foresightových metod je důležité si nejprve ujasnit cíle, kterých chceme dosáhnout. Jaké očekáváme výstupy? A k čemu nám pomohou? V případě projektu ForSI bylo cílem odhalit problémy, které jsou dnes podceněné či ještě málo zjevné, ale jejichž význam bude do budoucna narůstat, a porozumět jejich možným dopadům. Právě na základě těchto dvou cílů byly vybrané foresightové metody: Desk research, Horizon scanning, Analýza Megatrendů, Impact-Uncertainty Matrix a Futures Wheel.

1. krok

Ještě předtím než začneme zkoumat možnou budoucnost je třeba se zaměřit na přítomnost. Na to nám v projektu ForSI sloužila metoda Desk research, která je založená na kolekci a analýze již dostupných informací a datových sad. Hlavní cíl spočívá v popisu a pochopení aktuálního stavu systému, případně náznaků dalšího vývoje.

Našim cílem bylo tedy nejprve vytvořit přehled mapující současné poznání o sociálních problémech – jinými slovy přehledný souhrn informací o problémech, které poté vstupují do foresightové analýzy a zkoumání budoucího vývoje. Tímto podkladem se stala sada karet sociálních problémů, která obsahovala 62 problémů s přehledem jejich příčin, dopadů a spoločenského vnímání.

Aby tato prvotní analýza ale nezůstala jen prací od stolu, byly v tomto bodě karty konzultovány s expertkami a experty z jednotlivých zahrnutých oblastí. Měli možnost vyjádřit se v rozhovorech se členy analytického týmu nebo skrz připomínkování v pracovní verze karet problémů.

2. krok

Na začátku foresightové fáze bylo potřeba začít přemýšlet o budoucím vývoji skrze analýzu současných odhadů o budoucích trendech. Na to sloužil Horizon Scanning, který jsme využili jako doplňkové cvičení, a to ještě předtím než jsme pozornost přesunuli na expertní foresightové workshopy. Účelem této metody je tzv. sběr hits (slabých signálů). Ten proběhl interně, v rámci týmů sociálních inovací a Českých priorit, a to skrze syntézu volně dostupných zdrojů (mediální a odborné články, blogposty, rozhovory apod.) relevantním k budoucímu vývoji určité problematiky. Tyto zdroje byly postupně systematicky přidávány do aplikace Pearltrees (kolaborativní aplikace pro ukládání online zdrojů) a v další úrovni analýzy byly v rámci interního workshopu podrobeny analýze a finální syntéze.

Účelem tohoto kroku, kromě dalšího vstupu do foresightové fáze, bylo poukázat na to jak i denní prohlížení zpráv může mít vliv na to jak přemýšlíme o budoucnosti. Horizon scanning je dnes možné využívat už automatizovaně a kontinuálně (např. Futures Platform), což přispívá k včasné identifikaci důležitých předpokladů o budoucím vývoji.

3. krok

V centru celé foresightové části projektu stály dva identické foresightové workshopy s experty. Jejich průběh byl postaven na využití třech foresightových metod.

Krok 1: Vybrat nejvýznamnější megatrendy pro sociální problémy (Analýza megatrendů)
Krok 2: Identifikovat sociální časované bomby (Impact-Uncertainty Matrix)
Krok 3: Prioritizovat nejpalčivější / nejvýznamnější budoucí dopady a problémy (Futures Wheel)

Cílem prvního kroku bylo z již předem definované sady megatrendů a trendů vybrat ty, které budou pro vývoj sociálních problémů v ČR nejzásadnější. Pod megatrendami si můžeme představit například starnoucí populaci, rychlý rozvoj AI nebo dopady klimatických změn. Právě nejčastěji vybrané megatrendy následně představovali kontext pro další dva kroky.

Druhý krok pracoval už se sadou karet sociálních problémů a cílem bylo vybírat ty problémy, které mají potenciálně velké dopady s potenciálně velkou nejistotou, že nastanou. Nejprve měl každý účastník a účastnice za úkol vybrat za sebe dvě karty dle kritéria Který problém bude mít velký dopad a velkou nejistotu?. Poté, se takto vybrané dvě karty, pokládaly na šablonu s Impact-Uncertainty Matrix, konkrétně na jeho výseč – kvadrant střední až velká nejistota a střední až velký dopad. Právě výběr tohoto kvadrantu sloužil pro identifikování a výběr sociálních časovaných bomb, teda problémů s velkou nejistotou a velkým dopadem.

V posledním třetím kroku se už tyto časované bomby dále rozpracovávaly, pomocí využití metody Futures Wheel, která slouží pro analýzu dopadů. Nešlo přitom jen o přímé dopady, ale účastníci a účastnice pracovali i s takzvanými dopady dopadů. Právě tento způsob rozvíjení pomáhá přemýšlet o jednotlivých problémech víc komplexně a s větším zaměřením na možný budoucí vývoj.

Co dál?

Vybraný postup není jediný, který je možné při hledání sociálních časových bomb dál využít. Pro hlubší poznatky je možné za prvé pokračovat ve vybraných využitých metodách jako například Horizon scanning a za druhé opakovat některé kroky v detailnější formě. Například Futures Wheel je možné probrat víc do hloubky na konkrétních důležitých oblastech, a dále na něj navázat například analýzou křížových dopadů nebo využít scenářování a roadmapping. Stejně jako při každé další foresightové studii je dobré si uvědomit, že foresightový proces je možné nadesignovat různě, dle potřeb výzkumu. Proto je potřeba nejen vybrat nejvhodnější metody, ale být si vědomi možných limitů, které ale můžeme využít v dalším navazujícím projektu.

Foresightu a projektu ForSI se věnuje i rozhovor s Andreou Vuovou a Alexem Reznikowem v našem podcastu: