Brněnská organizace Renadi se již několik let věnuje osobám s problematickým pitím alkoholu. Některé skupiny těchto osob (např. osoby v krizi, bez rodinných vazeb a bydlení, s duální diagnózou, bez domova) mají specifické potřeby, na které neumí sociální systém reagovat, nemá potřebné nástroje, resp. tyto osoby většinou nesplní vstupní požadavky služeb a opakovaně ze systému pomoci vypadávají. Velice často jsou jejich potíže s alkoholem úzce provázány s potížemi s bydlením.
V tomto projektu realizátor pomocí metody HCD tyto specifické potřeby zjišťuje a na základě jejich poznání tvoří a testuje vhodnou podobu krizového bydlení, které může účinněji nastartovat posun klienta namísto jeho propadu. Během dočasného bydlení (6 měsíců) je klientům poskytována masivní sociální práce a podpora s využitím peerů, tedy osob, které závislost úspěšně zvládly a mohou svou zkušeností pomoci druhým.
Zásadním předpokladem nové služby je její nízkoprahovost, jež neklade zájemcům překážky, jako je dlouhodobější abstinence či bytí bez relapsu. Zároveň je však potřeba zajistit, aby byli noví nájemníci schopni si bydlení za podpory udržet. Realizátor v projektu zařídil celkem 3 byty (2 jednopokojové a 1 třípokojový). Ve větším bytě testuje komunitní formu bydlení za dodržení abstinence, nastavování vzájemných pravidel soužití, kdy se obyvatelé navzájem „hlídají“. Tato forma se zatím jeví jako účinnější než samostatné bydlení. Samota může být spouštěčem dalších potíží řešených opětovnou konzumací alkoholu. Projektový tým složený z pracovníků Renadi a odborných expertů na oblast bydlení a adiktologie vytváří podrobnou metodiku nové služby, v níž také popisuje využívání open dialogu či empatického rozhovoru. Další podstatnou linií projektu je rozvoj organizace Renadi zejména v oblasti učení se designu služeb, vyhodnocování potřeb klientů, ale také podpory zaměstnanců a zavádění principů svobodné firmy.